Myslím, že vás teď potěším. 🤭 Než jsem začala hrát na kastaněty, byla jsem přesvědčená, že ačkoli jsem dcera muzikanta, na nic asi hrát nikdy nebudu. Nikdy jsem totiž nebyla pilná, nikdy jsem moc necvičila. A na těch nástrojích (zkoušela jsem kytaru a housle) to bylo hodně znát. A důvod, proč hraju na kastaněty, je zkrátka ten, že u kastanět není tolik potřeba cvičit dlouhé hodiny a pravidelně, aby to stálo za to.

• Nejprve vám chci říct, že hra na kastaněty je trochu jako plavání. Nezapomíná se. Když si dáte týden pauzu, opravdu se nic nestane. Možná, že vaše tremolo nebud takové, jako kdybyste hráli naposledy včera, ale nepotrvá dlouho a budete ho mít zase "v ruce".
• Když jsem začínala hrát, vyhradila jsem si 10-15 minut denně na cvičení. Cvičila jsem se sluchátky a se svými oblíbenými písničkami. Věděla jsem, že na sebe prostě nemůžu klást moc velký tlak, protože bych toho jinak nechala. Za půl roku jsem měla svůj první koncert.
• A teď vám dokonce řeknu: necvičte tolik. Kontrolujte se. Zní to trochu vtipně, že? Hra na kastaněty ale svádí k tomu se na tom takzvaně "zaseknout". Ale hlavně zezačátku je třeba cvičit klidně častěji, ale ne tak dlouho, aby si naše ruce zvykly na nový pohyb.